Chlad a vlhko mohou řidiče zaskočit

Řidiči by měli v zimě pamatovat nejenom na sněhovou nadílku, ale také na možnost vzniku ledovky vlivem mrznoucího deště, mrholení či usazování mlhy při teplotách vzduchu blízkých „nule“. Nebezpečí hrozí hlavně tam, kde srážky padají na promrzlou silnici.

Vzduch může mít i plus tři. Většina aut má ukazatele jeho teploty vzduchu s čidlem několik decimetrů nad vozovkou. Při plusových teplotách blížících se nule a vlhkém počasí tedy raději opatrně. Nebezpečí hrozí nejen od soumraku do svítání, ale také ve dne v místech s celodenním stínem.

Delší brzdná dráha

Silnice se může změnit v kluziště. Přilnavost pneumatik k povrchu klesá na minimum. Prodlužuje se brzdná dráha. Pokud například z devadesátky na suché silnici zastavíme na 70 a na mokru na necelých 90 metrech, na náledí budeme potřebovat téměř čtvrt kilometru. V rizikových úsecích se tedy vyplatí snížit rychlost jízdy, maximálně se soustředit na řízení a – předvídat.

„Zpomalovat je třeba s dostatečným předstihem a pedál brzdy ovládat s citem. Opatrnost je na místě i při průjezdu zatáčkou. Nejen pro délku brzdné dráhy, ale i pro odstředivou sílu při jízdě obloukem platí, že se zvyšuje s kvadratickou závislostí na rychlosti jízdy,“ varuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Pojede-li řidič místo čtyřicítkou osmdesátkou, ze zatáčky ho bude vytlačovat nikoliv dvojnásobná, ale čtyřnásobná síla. Nejlepší taktikou je zpomalit ještě na rovném úseku a zatáčku se snažit projet, pokud to okolnosti dovolí, s konstantně natočeným volantem. Jakékoliv prudké manévry s ním se mohou vymstít.

Černý led, nemilé překvapení

Pokud víme, že jedeme po náledí, zpravidla se pohybujeme s dostatečnou obezřetností. Velmi nebezpečné ale je lokální náledí, s nímž nepočítáme. Nyní lze po delší jízdě po mokrém nebo dokonce i suchém povrchu nečekaně narazit na namrzlý úsek. Za mlhy a teplot blízkých bodu mrazu může vznikat ledová vrstvička na podchlazené vozovce na mostech. Zrádná může být i jízda za podzimního dne, kdy na osluněných stačí noční námraza rozmrznout, ale ve stínu se udrží po celý den. Jedná se o severní svahy, lesní úseky a podobně.

„Námraza často nebývá vidět. Může se jednat o tenounkou průsvitnou vrstvičku, glazuru, pokrývající tmavý asfalt. Tomuto jevu se říká černý led. Je neviditelný, zaměnitelný za mokrý povrch silnice, tedy velmi nebezpečný,“ varuje Roman Budský.

Na namrzlé vozovce více než kdy jindy musíme dbát na dostatečný odstup od vpředu jedoucích vozidel. Obecně by měl odpovídat úseku ujetému za dvě vteřiny. Na namrzlém povrchu se vyplatí přidat ještě jednu vteřinu. Riziko nepředvídatelného chování před námi jedoucího řidiče je na náledí vyšší. Předvídavost se vyplatí i na dálnicích. Vrstvička černého ledu stojí za nejednou těžkou řetězovou havárii. Rozdíl mezi brzdnými drahami na mokru a náledí je v rychlosti 130 km/h ohromující. Z necelých 170 metrů se může snadno stát bezmála půl kilometru.

Smyk s chladnou hlavou

Dostanete-li smyk, hlavně nezpanikařte. Auto buď neochotně zatáčí a snaží se po tečně opustit silnici (jedná se o tzv. nedotáčivost), nebo naopak zatáčí až moc, záď se nás snaží předběhnout (tzv. přetáčivost). V prvním případě se vyplatí ještě o něco více jemně pootočit volantem do zatáčky. Nezrychlovat, ani nebrzdit. Jedeme-li dostatečně pomalu, přední kola se chytí a obloukem projedeme. Ve druhém případě naopak zmenšíme natočení kol do zatáčky, aby se zadek auta stačil srovnat. Opět je třeba počínat si jemně. Jinak záď „překývne“ na druhou stranu. S touto situací si už poradí jen opravdu zkušený šofér.

„Ještě upozornění pro řidiče aut vybavených moderními stabilizačními systémy. Pomohou, ale nejsou všemocné. Jejich účinnost se totiž odvozuje od přilnavosti kol k povrchu silnice,“ uzavírá Roman Budský.*

(Podrobnosti v Komunální technice 12/2019)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *