K dodržování bezpečné vzdálenosti

Autoklub ČR s Platformou VIZE 0 upozorňují, že nedodržování bezpečné vzdálenosti mezi vozy je jednou z nejčastějších příčin dopravních nehod. Podporují zakotvení definice bezpečné vzdálenosti do zákona. V meziresortním řízení je již návrh, aby bylo nedodržování bezpečné vzdálenosti postihováno.

Prahové hodnoty pro vymáhání sankcí za nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem jsou již legislativně zavedeny například v Německu, Rakousku, Polsku, Itálii, Francii, Švédsku či Nizozemsku.

Dodržování určité minimální bezpečné vzájemné vzdálenosti je jedním z nejdůležitějších principů bezpečné jízdy:

  • Pokud se totiž řidič vyskytne v situaci, kdy bude muset rychle zabrzdit, aby se vyhnul nárazu do vozidla před sebou, které nečekaně zpomalí nebo zastaví, potřebuje jeho mozek na zaregistrování rizikové situace minimálně 0,75 sekundy.
  • Stejně dlouhou dobu bude potřebovat řidič na zpracování informace a volbu příslušné reakce.
  • A pak tu máme dobu potřebnou k tomu, aby brzdy vozidla začaly fungovat s potřebnou intenzitou. U osobních vozidel je to asi 0,1 sekundy, u vozidel nákladních a autobusů (vybavených vzduchovými brzdami) to může být až 6x více.

Dobrou pomůckou pro řidiče může být takzvané pravidlo dvou sekund. Jeho aplikace je velice jednoduchá. Podstata spočívá ve výběru nějakého statického objektu vedle silnice nebo na ní (například strom, patník nebo jejich stín) a od chvíle, kdy ho vpředu jedoucí vozidlo mine, odpočítat čas, který uběhne, než k němu dorazí on. Naměřený čas by měl být minimálně dvě sekundy.„Toto platí zvláště v případech, kdy nám rozměrné vpředu jedoucí vozidlo (např. kamion či autobus) neumožňuje sledovat situaci v provozu před ním. Rovněž tak je třeba si uvědomit, že nejlépe brzdí osobní automobily, o poznání hůře vozidla nákladní a autobusy a obzvláště na pozoru by se měli mít motocyklisté, zvláště když vezou tandemistu – ti totiž brzdí nejhůře ze všech,“ upozorňuje Roman Budský z Platformy Vize 0.„Nicméně bezpečná vzdálenost mezi vozidly roste společně s rychlostí a dodržování pravidla minimálně dvou sekund – při rychlosti 50 km/h znamená 28 m a při rychlosti 130 km/h tato vzdálenosti činí 72 m. To nejsou mezery, do kterých by se pohodlně mohla vozidla zařadit, i když samozřejmě ti méně zodpovědní řidiči to rádi dělají. Šoféři se nemusejí obávat, že celou jízdu musí počítat dvě sekundy. Výpočet si stačí pouze udělat jednou za čas a za chvíli si mozek automaticky na tuto vzdálenost navykne a řidič bude bezpečnou vzdálenost dodržovat automaticky,“ doplňuje Libor Budina z Autoklubu ČR. Ve většině evropských států se setkáme s obecným zákonným požadavkem, že každý řidič musí zachovávat od vpředu jedoucího vozidla takovou vzdálenost, aby v případě, že toto náhle zpomalí či dokonce zastaví, byl schopen zabránit vzájemné kolizi. Uvedené pravidlo není vždy doplněno konkrétním požadavkem na zachování vzájemného minimálního odstupu, a to ať časového nebo délkového. Navíc se požadavky v jednotlivých státech liší. Například v Německu při rychlostech nad 80 km/h trestají vzdálenost v metrech menší, než odpovídá čtvrtině údaje na rychloměru v kilometrech za hodinu, pokutou 75 eur a navíc k tomu přidají jeden trestný bod (např. při rychlosti 90 km/h je nutno dodržovat odstup o délce minimálně 22,5 metru). Pokud ovšem bude vzdálenost ještě pětkrát menší, pokuta bude 320 eur a jeden trestný bod bude rovněž udělen. V případě, že se tak stane při rychlosti nad 130 km/h, bude sankce výrazně přísnější. Peněžitý trest dosáhne výše 400 eur, navíc budou uděleny dva trestné body a vysloví se tříměsíční zákaz řízení.

Jak tomu je a mohlo by být v České republice?

Tato formulace je považována za příliš vágní a dostatečná vzájemná vzdálenost za subjektivně definovatelnou. Proto je v současné době v meziresortním řízení návrh, který počítá s tím, že řidiči nákladních vozidel a autobusů budou muset při rychlosti vyšší než 50 km/h udržovat na všech druzích pozemních komunikací mimo obec za vozidlem jedoucím před nimi vzdálenost minimálně 50 metrů, v případě osobního vozidla je pak při rychlosti nad 80 km/h stanovena vzdálenost na 30 metrů. Ve městech by se mělo postupovat podle stávající úpravy.„Řidiči by i nadále byli povinni chovat se v souladu se stávající obecnou právní úpravou, nicméně při jízdě mimo obec by za definovaných podmínek mohl být požadován minimální vzájemný odstup odpovídající alespoň jedné sekundě jízdy. Pokud se jedná o definici odstupu v metrech, ten doporučovaný by odpovídal alespoň polovině údaje na rychloměru v kilometrech, minimální závazný odstup by mohl být roven alespoň jedné čtvrtině,“ uzavírá Libor Budina.

„Uvedené řešení by bylo česky specifické, navíc v praxi neodzkoušené. Otázkou je, zda se spíše neinspirovat v zahraničí, kde již mají s konkrétním stanovením minimálně požadovaného vzájemného odstupu a jeho vlivem na bezpečnost provozu reálné zkušenosti. Od věci by například nebylo uvažovat o aplikaci systému dlouhodobě fungujícího například v Německu,“ podotýká Roman Budský. V zásadě by se mohlo jednat o důslednou propagaci doporučeného minimálního odstupu o délce odpovídající dvěma sekundám jízdy.

Aktuální zákon o silničním provozu v ČR požaduje, aby řidič vozidla jedoucí za jiným vozem za ním ponechal dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním.

V Německu se tedy určitě vyplatí dodržovat odstup od vpředu jedoucího vozidla odpovídající minimálně jedné sekundě jízdy. Podle aktuálně dostupných údajů publikovaných v materiálech Conférence Européenne des Directeurs des Routes je vyžadován minimálně jednovteřinový odstup např. i ve Finsku a Nizozemsku.

Obecně panuje mezi odborníky na bezpečnost dopravy shoda, že by se mělo jednat o minimálně dvousekundový vzájemný odstup, respektive že minimální odstup v metrech by měl odpovídat polovině údaje na tachometru v kilometrech (např. při rychlosti 100 km/h se jedná o 50 metrů). Ostatně takto to bývá budoucím řidičům vykládáno v autoškolách. Jedna věc je ovšem doporučená vzdálenost, druhou věcí pak bývá minimální rychlostní hranice, jejíž nedodržení může být sankcionováno.*

(Podrobnosti v Komunální technice 8/2019)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *